Když jsem to zhruba před čtyřmi lety začínal s focením myslet doopravdy, udělal jsem si takový odporný, růžovo-šedý web v Joomle, kde bylo skoro všechno špatně – absurdně rozvětvená galerie, prázdný blog a diskuzní koutek, a nakonec hromada hrubek. Nebylo divu, že většinu návštěv stránky jsem tvořil já, když jsem se opakovaně kochal svým mimořádným (foto)grafickým umem. Uplynul nějaký čas, než jsem začal ten humus vnímat. I po více jak roce blog stále zel prázdnotou a já mimochodem zjistil, že světu vlastně nemám co sdělit. Na druhou stranu už jsem tou dobou měl odfocených svých prvních deset tisíc, a tak jsem se rozhodl, že by bylo záhodno se prezentovat stránkami, ze kterých člověku samovolně nepovolují svěrače.

Nějakou dobu jsem se tedy drbal s elegantními, bílými webovkami, které měly sloužit jako střídmé portfolio pro mou fotografickou činnost. Ihned po dokončení jsem však seznal, že trpí většinou chyb původní verze – a tak jsem odstranil blog a další kopu zbytečností. Zůstala mi jen velmi jednoduchá kostra, kterou tvořila galerie a nějaké ty osobní informace. Jestli byly webovky povedené, můžete posoudit sami. Byly primitivní, ale plnily účel a až dosud mi vyhovovaly.  Poslední dobou jsem však začal přece jen nějaký ten blog postrádat a místo předělávání stránek v Joomle, která mi po těch dvou letech bez administrace přišla docela nepřehledná, jsem se rozhodl začít od podlahy. Několik večerů jsem projížděl WordPressovské šablony, ale protože jsem nikam nespěchal, tak jsem si dával na čas…hodně. Založil jsem si zkušební doménu, kde jsem hromadu šablon vyzkoušel a zavrhl. Párkrát jsem se v některých zhlídl, ale když jsem se k tomu po týdnu opět dostal, tak se mi šablony už nelíbily. Nakonec jsem našel tu stávající, dokonce jsem ani nemusel nic zpirátit. Některé její chyby a nástrahy pro ty, kteří vyměknou a zakoupí radši plnou verzi, jsem však objevil až v pozdějších fázích testování a po pravdě, zase od začátku už se mi vážně začínat nechce. Udělal jsem několik kompromisů, ale v současné době stránky splňují vše, co jsem si od nich sliboval a věřím, že i riziko spontánní defekace je minimální.

„Jednoduchost je nejvyšší sofistikovanost“ – Leonardo da Vinci

Co si od tohoto znovuzrození slibuji? Upřímně doufám, že bych sem tam mohl vyprodukovat nějaký článek nebo návod, ve kterém by někteří méně zkušení čtenáři mohli najít poučení. Českých stránek a autorů, kteří se nějak hlouběji zabývají makrofotografií, není úplně málo a nemá cenu popisovat po několikáté něco, co už je (navíc lépe, než bych to svedl já) vysvětleno jinde. Jako takový výchozí příspěvek bude tudíž následovat rozcestník, ve kterém všechny potenciální začátečníky navedu na ta, podle mě, správná místa, abych se pak mohl, protože jsem takový sebestředný namyšlenec, věnovat především tomu, jak to fotím já. To by bylo ode mne v toto krásné Novoroční ráno asi vše, děkuji za pozornost.