„Pokud vás zajímá jen makro a já jsem vám u zadku, přeskočte – kapitolu, celý článek.“ – autorem citace je autor, strůjcem snaha o neortodoxní zvýraznění textu.

Zmatek

Zdravím všechny přítomné i nepřítomné. Příčinou více než ročního mlčení jest můj poněkud ochablý zájem o makrofotografickou disciplínu, jelikož mé aktivity s ní spojené byly v uplynulém roce spíše sporadické a v důsledku nepříliš inovativní – moc nevím, o co bych se s vámi mohl podělit. Pořád fotím reverzem, o kterém jsem psal v článku. I když, k tomu článku jsem se vlastně nikdy nedostal. Hned ze začátku to vypadá, že by možná bylo o čem psát, dobrý základ – třeba o reverzu po další roční pouze napíšu. Tak jinak. Pořád fotím se stejným difuzorem, který jsem ukazoval ve svém porovnání difuzorů. No jo, kelímek byl vlastně na prd a vrátil jsem se k ubrousku. Fajn, tak ještě jinak. Pořád fotím s…vždyť jsem přešel na bezzrcadlo, o tom bych mohl taky něco napsat. Tak naposled. Pořád fotím – neříkal jsem, že vlastně skoro nefotím? Takže pořád skoro nefotím, ale dělám trochu grafiky. I když teď už taky moc ne. Ovšem to neznamená, že nedělám nic. Dělám diplomku. A trochu fitness. A jezdím na kole, občas. Taky chodím na procházky, když je počasí. A když to mám dovolené od pana doktora. Až po více než roce jsem se odhodlal k vyvinutí dostatečně souvislé, koncentrované a intenzivní aktivity vedoucí k slavnostnímu, téměř pompéznímu vzniku dalšího článku na mé nejdražší a nejmilovanější fotostránce. A bude to ten nejzbytečnější článek na celém webu, protože nebude o focení, ale o mně. Trapné a otřepané „třikrát hurá“ z důvodu úspory místa nahraďme alespoň třemi skromnými vykřičníky.

Ohlédnutí za Makrokalkulačkou

Téma událostí následujících po loňském létě (předcházejících letošnímu létu, chcete-li) si otevřeme rekapitulací obsahu posledního článku – Makrokalkulačky (výhradně a bez výjimky s velkým počátečním písmenem).  Makrokalkulačka byla takovým menším prázdninovým projektem, který dohromady – tedy vč. výběru, zkoušení a modifikace vhodného technického základu (pluginů do WordPressu) – trval asi týden a jeho budoucnost jsem viděl spíše jako pomůcku pro lidi, především začátečníky, které osobně (virtuálně, textově či pseudoosobně) potkám v diskuzi nějaké fotogalerie nebo na Facebooku. Nejdříve měla obsahovat jen pár základních vzorců pro výpočty zvětšení, nicméně s objevením vzorečků na extreme-macro.co.uk (ne, tohle doporučení si neodpustím v žádném z mých článků) se z Makrokalkulačky stal poměrně komplexní nástroj. A pro představu důsledků, jež měla Makrokalkulačka na návštěvnost mých stránek, asi nejlépe poslouží následující statistiky:

• Návštěvnost fotogalerie před blogovou verzí „reloaded“ (prosinec 2011 – prosinec 2015) – 48 lidí / měsíc
• Návštěvnost „reloaded“ stránek před zveřejněním Makrokalkulačky  (leden 2015 – červen 2015) – 128 lidí / měsíc
• Návštěvnost „reloaded“ stránek po zveřejnění Makrokalkulačky  (červenec 2015 – srpen 2016) – 202 lidí /měsíc

pozn. autora: značnou část přístupů mám vzhledem k tvorbě, zkoušení a kochání se stránkami na svědomí sám. Paradoxně jde především o první uvedené období, do kterého spadá i tvorba současné verze webu. 

V praxi jsem si zvýšeného zájmu všiml až díky někomu úplně cizímu, jenž mě úplnou náhodou zmínil v úplně cizí fotografické skupině. Po tomto zjištění jsem si vyjel statistiky přístupů a nárůst mezi předcházejícím a současným měsícem byl zhruba trojnásobný. Doteď si stránky drží v průměru 180 návštěvníků měsíčně, což je asi o 60 víc, než v reloaded éře před Makrokalkulačkou. Přístupy na stránku s Makrokalkulačkou pak mají téměř 2/3 zastoupení. Pro mě osobně je to velký a překvapivý úspěch, přestože mi až na čestné výjimky prakticky nikdo nepoděkoval – což tíží především mé egoistické druhé já, které chce být za každou cenu pochváleno. Jsem rád, že Makrokalkulačku používá tolik lidí. Mnohem víc, než bych si kdy při její tvorbě představil – proto jsem na ni udělal trvalý odkaz. Snad se mi tam konečně podaří implementovat i tu velikánskou reklamu na eDarling.cz, abych z toho taky něco trhnul. Ale právě tento úspěch je jedním z (mnoha) faktorů, jež bohužel přispěly k mé dlouhodobé neaktivitě – ubylo motivace. Univerzálnější, užitečnější, ultimátnější a úspěšnější makročlánek už určitě neudělám.

Nové vybavení a budoucnost

Druhá zásadní věc, která se s koncem léta přihodila, byla obměna mé fotografické výbavy. Canon 5D šel do světa. Canon 600D šel do světa. Canoňácké objektivy šly do světa – s výjimkou Tamrona AF 28-105mm f/4-5.6, kterého nikdo nechce. Klidně mi napište, dám vám ho za hubičku, fakt! Pro mladé, půvabné slečny – taky za hubičku. Uvolněné místo zabrala Alfina – Sony A6000. Přes redukci na Canon používám stále stejnou makrosestavu – reverzně nasazený Samyang 18-28mm/f4-4.5 a díky bezkonkurenčnímu, naprosto geniálnímu gumičkovému mechanismu vlastní výroby používám i stále stejný difuzor. Zároveň s článkem jsem přidal nová makra – fotky bez toho ohyzdného a nanejvýš trapného copyrightu jsou focené již bezzrcadlem. O tom, v čem jsou bezzrcadla na makro lepší a v čem naopak horší se rozepíšu v následujícím příspěvku – snad do konce roku. Zároveň bych se rád dostal k tématu focení s reverzně nasazeným objektivem – a na rozdíl od většiny ostatních článků nepůjde o teorii či zkoušku v obýváku, ale o pohled člověka, který tak dva roky opravdu fotí. A nakonec bych rád shrnul desatero největších kravin o makru, které se neustále opakují v článcích teoretických odborníků (např. redaktoři Megapixelu). To je program na následující rok.

A nakonec, protože makrofotografie – tedy suchý, digitálně pokřivený odraz reality bez duše – nadále neuspokojuje mé nutkání tvůrčího vyjádření, ještě jednou zmíním skutečnost, že jsem v posledním roce začal zkoušet grafickou tvorbu. Zašlo to tak daleko, že jsem si ze své namyšlenosti a touhy po uznání druhých skrývané za potřebu faktické prezentace svého marného snažení udělal druhý web. Totiž jestli jste to vážně dočetli až sem, tak buď přeskakujete citace, opravdu nemáte nic lepšího na práci, nebo by vás to snad, třeba či možná, mohlo i zajímat.